comic strip

Of all the lively arts the Comic Strip is the most despised, and with the exception of the movies it is the most popular. Some twenty million people follow with interest, curiosity, and amusement the daily fortunes of five or ten heroes of the comic strip, and that they do this is considered by all those who have any pretentions to taste and culture as a symptom of crass vulgarity, of dullness, and, for all I know, of defeated and inhibited lives. I need hardly add that those who feel so about the comic strip only infrequently regard the object of their distaste. (Seldes, G., The Seven Lively Arts)

Návrh znaku fakulty

můj návrh znaku fakulty

I fakulta pedagogická, která patří pod Karlovu univerzitu, se rozhodla, že chce mít reprezentativní znak. Vyhlásila se tedy soutěž o nejlepší návrh, který by korespondoval se znakem UK a vyjadřoval to podstatné, čím PedF je.
Zní to jako dobrá výzva - navrhla jsem tedy v Adobe Illustrator a Photoshop tuto verzi.

Ilustrace vprostřed naznačuje učitele ukazujícího žákovi cestu k poznání. Zároveň je jeho silueta vyplněna jmény významných osobností souvisejících s tímto oborem.
Kolem kruhu je nápis univerzity a fakulty a konečně citát z nejčtenější Knihy na světě "Kdo má dar učit, ať učí." (Řím 12,7)
V korespondenci k tradici Karlovy univerzity, jsou nápisy v latině. Zároveň se ale jedná o stylizovaný a "moderněji" pojatý návrh, protože i pedagogická fakulta se postupně vyvíjí a reaguje na novou dobu.

No nebo by alespoň měla... a tak uvidíme

Georgia 13

Georgian bear (my illustration)

Letos jsem se vydala opět na svahy divokého Kavkazu - přestože tentokráte to byla jeho obydlenější část (ne jako z Ruské strany), stále se jedná o hory, které jsou balzámem pro ty, kteří zažili na horách to, co mělo zůstat jen ve vzpomínkách na nakupování za komunismu - fronty. To se na většině míst tohoto pohoří nepřihodí. Spíše pak člověk s ulehčením přijde k místním obyvatelům pro doplnění proviantu a prohodit přátelské slovo...

Téměř měsíční putování po Gruzii ale nebylo jen o horách - navštívili jsme všechny dostupné regiony této neotřelé a originální země. (Abcházie a Jižní Osetie, které mají Ruskem uznanou nezávislost a velmi peprné vztahy s Gruzií, která je považuje za své, musely být ale z bezpečnostních důvodů vynechány)

V této relativně malé zemi je ale i tak mnoho k vidění: Tbilisi - Kazbegi - Kazbek - Kachetie (Kvemo Alvani - Kvareli - T'elavi - Tsinandali) - Svanetie (Mestia - Adishi - Ushguli) - Bat'umi - Gonio - Borjomi - Bakuriani - Tbilisi

Čára obzoru uviděná dítětem poprvé stává se navždy obrysem celého jeho života. (Halas)

India 2012 (40 dní naskrz Indií)

Indie pro mě znamená zemi plnou barev, koření, architektury a zajímavostí; je ale také plná bídy, hladu, odpadků a smradu. V neposlední řadě je plná lidí - miliardu prostě neschováš… A tak se má cesta stala plnou zážitků, které se nezapomínají. Ze země vzdálené jak geograficky tak kulturou, vzdálené našemu zájmu a přitom tolik zajímavé, ze země v níž slovo tolerance nabírá zcela jiných rozměrů a slovo ekologie zní téměř komicky, kde je pitná voda luxusem a skvostné látky všedností, ze země velké téměř jako Evropa jsem se s vděčností za standardy naší kultury vrátila domů…

Indie je zemí rozdílů, na jedné straně nejluxusnější hotely světa, na straně druhé (tedy spíše hned poblíž) chudoba a bída slumů. Znečištěná města a zároveň skvostné národní parky se vzácnou populací tygrů či sněhobílé vršky himalájských velikánů. Člověk ze západu jen těžko chápe mentalitu zdejších lidí, kteří vyrůstají a žijí a tvoří to velké smetiště, může si ale zamilovat tu mentalitu lidí, kteří se i v té bídě usmívají a zvou vás na šálek čaje a chapati s pořádně ostrou chilli omáčkou….