![]() |
| grafika pro výzvu V Prostoru |
středa 25. listopadu 2015
V Prostoru
neděle 21. června 2015
středa 17. června 2015
V Prostoru
![]() |
| Grafika pro projekt V Prostoru |
Vyjdu ze dveří svého domu... obklopuje mě ulice, auta, chodníky, lampy, domy, firmy... zelené části, vybydlené části, prostory,
které nikoho nezajímají - (snad tam lidem není dobře?). Necítí
zodpovědnost za prostor, který nevlastní. A necítí potřebu tuto
zodpovědnost mít... možná se bojí. Není běžné starat se o cizí věci,
dávat energii do něčeho, co za chvíli někdo jiný zničí. Necítíme
zodpovědnost za prostor, ve kterém žijeme. Necítíme, že jsme oprávnění
tento prostor měnit a zlepšovat. A kdyby, je to vůbec legální?...
V Prostoru - Skautský institut
pondělí 26. ledna 2015
neděle 4. ledna 2015
Ach ten sabat!
Sejde se katolický kněz,
mohamedánský imám a židovský rabín.
Baví se o víře a začnou se
také bavit o síle modlitby.
Katolický kněz říká:
To jsem jednou šel zaopatřovat
nemocného do vzdálené vesnice.
Jdu přes les, pole a louky, naráz
se přihnaly mraky, šílená bouřka,
průtrž mračen, nebylo kam se schovat.
Tak kleknu, prosím Boha o ochranu.
Naráz - všude okolo liják, nade mnou
modrá obloha a já jsem v suchu
došel až k cíli.
Mohamedán na to:
To je nic, tobě šlo jen o zdraví,
mě šlo přímo o život.
Jel jsem na velbloudu pouští. Naráz
se přihnala písečná bouře,
nebylo kam se schovat. Padnu k zemi
a prosím Aláha o ochranu.
Naráz - všude okolo bouře, nade mnou
modrá obloha a já jsem v bezpečí
dojel k cíli.
Židovský rabín na to:
Pánové, to není nic proti tomu,
co jsem zažil já.
Jdu v sobotu v Paříži po hlavní
ulici a naráz uvidím na zemi plnou peněženku.
Chci ji zdvihnout, ale naráz si
uvědomím, že je sobota - šabat
a já se nesmím dotýkat peněz. Přece
tam ale tu peneženku nemůžu nechat ležet.
Pozvednu oči k nebi, modlím se k Hospodinu.
Naráz - všude okolo sobota, nade mnou úterý.
DOKONČENÉ ZÁPISKY Z CESTY PO IZRAELI: Izrael 2014
úterý 4. listopadu 2014
"Shema Yisrael... "
Nedá se nevzpomínat na zemi, která se opět zmítá ve válkách... mé vzpomínky jsou však spíše na krásu rozmanitosti žijící pospolu v míru. Zápisky konečně celé přepsány: Izrael 2014
neděle 10. srpna 2014
miliontý krok v sandálech...
Ztratit peníze - ztraceno málo;
ztratit čest - ztraceno mnoho;
ztratit odvahu - ztraceno vše.
(August von Platen-Hallermünde)
Camino Santiago de Compostela
Cíle naší cesty jsme dosáhly 27. 7. 2014 v 11:30
Plán byl vyjít z Lurd a dojít až do Compostely pěšky. Chceš-li ale pobavit Boha, řekni mu o svých plánech - vše bylo jinak. První zastávka Barcelona změnila postup našeho camina a vlastně z něj udělala pouť téměř středověkého rázu. Přišla jsem o peníze, doklady, foťák, mobil, oblečení, boty i iluze. Přišla jsem o čest, když jsem probrečela celý den. Ale nakonec jsme přecejen neztratily odvahu a vyšly k našemu cíli.
500km v sandálech, přes dva týdny směrem stále na západ ve vedrech nad 40°C i zimě kolem 5°C, v dešti, mlze i slunci...
Cestou jsme potkaly lidi ze všech koutů světa a zažily mnoho zázraků. Možná to byly obyčejné věci, ale je to opravdu náhoda, že člověk nalezl to, co mu chybělo právě ve chvíli, kdy to nejvíce potřeboval? Vyšla jsem s prázdnýma ruka, ale po cestě jsem našla čepici, která mě chránila před žárem španělského slunce, vzala jsem si odhozenou mikinu, která mě chránila před nočním a horským chladem, od neznámého člověka jsem dostala lékarničku, která mi pomohla ošetřit puchýře na nohách v sandálech... má garderóba se rozrostla dokonce i o náhradní triko, abych nechodila úplně "na prase".
Vyšla jsem s prázdnýma rukama, ale vrátila jsem se nakonec obohacená.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)










